historičky umění
S U P P L E M E N T S:
historičky umění
See: kunsthistoričky
Found in these records
4 found records , search took 360 ms
Masaryková, Anna, 1911-1996
Narozena 3. 4. 1911 v Praze, zemřela 18. 3. 1996 tamtéž. PhDr., historička umění, výtvarné monografie, pracovnice Národní galerie v Praze, dcera Herberta Masaryka.A. B. MPujmanová, Olga, 1928-
Narozena 18.2.1928 v Praze. Historička umění se zaměřením na italské gotické a renesanční umění. Průkopnice muzejní pedagogiky v českých zemích.Pujmanová-Stretti, OlgaŠevčíková, Jana, 1941-
Narozena 13.4.1941 v Praze. Historička umění, kritička, kurátorka a pedagožka.Tyršová, Renata, 1854-1937
Narozena 31.7.1854 v Praze, zemřela 22.2.1937 v Praze. -- Historička umění, umělecká kritička, etnografka. -- Byla dcerou zakladatele Sokola, obchodníka a později generálního zástupce italské pojišťovací společnosti Jindřicha (Heinricha) Fügnera a jeho manželky Kateřiny, rozené Turecká. Majetkové poměry rodiny byly dobré a základní vzdělání Renatě Fügnerové poskytoval domácí učitel (do školy nechodila). Učila se dvoujazyčně (česky a německy), otec s ní hovořil německy a matka česky; později ji další učitelé vzdělávali v kreslení a hře na piano; znalost jazyků rozšířila o francouzštinu, angličtinu a ruštinu. Na přání otce jí náboženská výchova nebyla poskytnuta. Situace se změnila, když otec Renaty 15. 11. 1865 zemřel; od jejích čtrnácti let se ujal jejího vzdělávání přítel a spolupracovník Jindřicha Fügnera Miroslav Tyrš; věnoval se zejména dějinám umění. Mladá Renáta Fügnerová se postupně stávala aktivní Tyršovou spolupracovnicí v jeho vědecké práci. Stávala se pomocnicí pro přípravu přednášek a chystala podklady pro Tyršovu vědeckou činnost; zejména třídila jeho sbírky fotografií a vedla korespondenci s nakladatelstvími. Aktivně vystupovala i v Sokole, kde byla od roku 1871 zvolena cvičitelkou Tělocvičného spolku paní a dívek pražských. 28. srpna 1872 se Renáta Fügnerová, po nutném souhlasu poručníka a matky se sňatkem nezletilé, stala manželkou Miroslava Tyrše. Manželství trvalo 12 let a zůstalo bezdětné (18. srpna 1884 Miroslav Tyrš tragicky zemřel). Tyršová se soustředila na podporu činnosti svého manžela. Spolupracovala s ním na zahraničních studijních cestách, zejména do Itálie, a postupně se vypracovala na samostatnou uznávanou autorku studií o výtvarném umění. Renáta Tyršová ovdověla v roce 1884, tedy v pouhých 30 letech. Byla jedinou dědičkou Miroslava Tyrše a věnovala se udržování jeho pozůstalosti a odkazu, navázala na jeho díle v estetice a kritice. Současně se věnovala vlastní publikační činnosti a angažovala se v Sokole. Byla též činná v Národní radě československé i v řadě národních spolků. Byla aktivní ve veřejném životě, např. v prosinci 1885 podpisuje, spolu s předními kulturními pracovníky a intelektuály té doby výzvu Ve prospěch českého čtení. V r. 1886 vyšel její slovní doprovod k Mánesovým ilustracím k Rukopisu Kralodvorskému,[8] další publikace následovaly (mezi nimi vzpomínky na otce Jindřicha Fügnera a manžela Miroslava Tyrše). Aktivně se zajímala o otázku ženského vzdělávání; roce 1907 byla jmenována "inspektorkou pro české dívčí školy výrobní". Další oblastí zájmu Renaty Tyršové byl český a moravský folklor. Její zájem probudila výstava lidových výšivek, která se konala v roce 1886 v pražském Rudolfinu. Pro Jubilejní zemskou výstavu 1891 pomáhala připravovat expozici Česká chalupa. Folkloru věnovala Renáta Tyršová několik svých publikací. V r. 1931 se stala čestnou doktorkou filozofie Univerzity Karlovy. Většinu života prožila v bytě, který se nacházel v budově Sokola pražského na Sokolské třídě.Tyršová, Renáta