matematické knihovny
Biography / historiography: Matematická literatura ve středověkých a raně novověkých knihovnách zpravidla doplňovala literaturu z dalších přírodovědných disciplín, jako byla fyzika, astronomie, akustika, optika, hudba a další, jelikož matematika koexistovala v symbióze s těmito obory, jak o tom konečně svědčí soudobé knihovní katalogy a soupisy řadící knihy z uvedených disciplín do jedné kategorie. Základem byla i v tomto případě literatura antického Řecka, díla Euklidova, Archimedova, Pythagorova a jejich arabských komentátorů a pokračovatelů v latinských překladech. Podobně jako v oblasti astronomie, došlo v matematice k zásadním změnám a rozvoji v období raného novověku, čemuž odpovídá také kvantitativní nárůst matematických knih v knihovnách učenců (nikoliv nezbytně pouze matematiků), ale také jejich rostoucí rozmanitost. Setkáváme se aplikací matematiky a mechaniky ve vojenství v oblasti balistiky, v umění v pojednáních o perspektivě nebo v mladších knihovnách ve statistice. Na hranici s hospodářskou literaturou stojí jednoduché učebnice kupeckých počtů, jež se objevují i v knihovnách osob, které bychom mezi vědce a učence neřadili.
Bibliography:
LC (Subject Authority Headings), cit. 19. 6. 2023
S U P P L E M E N T S:
$ycko.raw
Image Gallery:
LC (Subject Authority Headings), cit. 19. 6. 2023
S U P P L E M E N T S:
$ycko.raw
Image Gallery:
matematické knihovny
See: knihovny matematické
See: knihovny matematické literatury
Found in these records
10 found records , search took 34 ms
Beck, Dominikus, 1732-1791
Německý matematik, filozof a člen benediktinského řádu. Narozen 27. 9. 1732 v Ochsenhausenu, zemřel 22. 2. 1791 v Salzburgu.Beck, DominicusBeck, DominikBechperger, Wilhlem, 17. stol.
Vídeňský lékař a matematik počátkem 17. století. V citované literatuře se nachází pouhé jméno, žádné další informace.Birckenstein, Anton Ernst Burckhard von, 1655-1721
Rakouský císařský vojenský inženýr, projektant vojenských opevnění. Byl též překladatelem do němčiny (díla Euclida). Některé jeho publikace vycházely v dalších vydáních i po jeho úmrtí (až do roku 1745). V roce 1696 byl povýšen do stavu svobodných pánů s predikátem "z Birkensteinu". Jeho potomstvo žilo v Čechách ještě počátkem 19. století.Burkhard z Birkensteinu, Antonín ArnoštBirkenstein, Anton Ernst vonPürckenstein, Anton Ernst vonPürckenstein, Burckhard vonPirckenstein, Anton Ernst Burckhard vonPirkenstein, Anton Ernst Burckhard vonBurckhard von Birckenstein, Anton ErnstBirckenstein, Anthon Ernst BurckhardP., A. E. vA. E. B. v. PP., A. E. vonBirckenstein, Anton Ernst vonBolzano, Bernard, ThDr., 1781-1848
Významný matematik, filozof, myslitel a římskokatolický kněz. -- Narodil se 5. října 1781 v Praze do rodiny obchodníka se starožitnostmi a uměleckými předměty. Otec pocházel z Itálie, v roce 1767 se usadil v Praze. Matka (Cecilie Mauerová) byla dcerou Františka Václava Mauera, jehož otec pocházel z panství Rosenau v Dolním Rakousku. Bolzanovy rodiče měli 12 dětí, nicméně pouze dvě (Jan a Bernard) se dožili dospělého věku. Také Bernardovo zdraví bylo podlomeno. Trpěl srdeční slabostí a kašlem, později onemocněl TBC. Navštěvoval německou základní školu, poté piaristické gymnázium v Praze. Pokračoval ve studiu matematiky a logiky v tříleté filosofické přípravce. Během 1799-1800 soukromě studoval matematiku a filozofii. Paralelně navštěvoval přednášky prvního a druhého ročníku na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde byl tehdy vyučujícím pedagogem František Josef Gerstner. Přes živý zájem o matematiku a filozofii se B rozhodl pro teologii. Vzhledem k tomu, že preferoval pobyt v Praze před venkovem se snažil oddálit své vysvěcení a usiloval o získání učitelského místa. Rozhodl se proto účastnit konkurzu na místo profesora náboženské vědy a univerzitního katechety. Protože nevěřil ve své přijetí, absolvoval zároveň konkurz na místo gymnaziálního učitele náboženství. Oběma řízeními prošel velice příznivě. Byl vysvěcen a 15. dubna uveden ve svůj úřad, následně promován doktorem filozofie. Nastoupil na pražskou univerzitu jako profesor náboženské nauky. -- Své působení při kázání, ale i výchovu mládeže pojal velice zodpovědně. Nejenže se pečlivě připravoval na výuku, ale jako osvícenec, humanista a člověk dbalý mravního základu předpokládal, že šíření morálky, vzdělání a osvěty může kultivovat celou společnost. A to také díky generaci, která se teprve chystala na budoucí povolání. Pro své promluvy (exhorty) se nebál otevřít i problematická témata. Kritizoval například nerovnoprávnost žen, nebál se hovořit o etnických menšinách na území Čech, srovnával rozdíl mezi legitimním a mravním chováním, atd. -- V období 1805-1809 byl kazatelem v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, ale na Štědrý den 1819 mu bylo dekretem císaře Františka I. zakázáno vykonával pedagogickou činnost - údajně „hrubě“ porušil povinnosti kněze a učitele. Tři týdny poté (1820) byl suspendován pro své reformátorské názory a byla mu přiřčena celoživotní penze 800 zlatých ročně. Zprvu byl u bratra v Praze, posléze se uchýlil na zámek v Radíči, kde se za podpory svých přátel věnoval převážně vědecké práci. Období 1830 – 1841 strávil v Těchobuzi na Pacovsku, kde napsal svoji autobiografii, kterou věnoval Anně Hoffmannové. Stíhání stran církevní komise proti Bolzanovi trvalo do roku 1825. V letech 1841-1848 působil jako sekretář pro Královskou společnost nauk, kam zároveň přispíval přednáškami. Do tohoto období se datuje vznik Bolzanovy odborné činnosti, zejména matematických pojednání. Jeho práce však byly cenzurovány a z větší části zůstávaly pouze v rukopisech, ačkoli některé texty vydali pod svým jménem Michal Josef Fesl a František Příhoranský (Bolzanovi studenti). -- Bernard Bolzano zemřel na plicní onemocnění 18. prosince 1848. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech (Hřbitov III., oddělení 9).Bordoni, Antonio Maria, 1789-1860
Italský matematik, geometr a mechanik, působil na univerzitě v Pavii.Codicillus z Tulechova, Petr, 1533-1589
Narozen 24. 2. 1533, zemřel 29. 10. 1589. -- Český humanista, matematik, astronom a básník, profesor a rektor Karlovy univerzity. -- Studoval na Karlově univerzitě u Matouše Collina z Chotěřiny a Jana Hortensia, poté i ve Wittenbergu u Melanchthona. V r. 1561 byl v Praze graduován na mistra svobodných umění. Poté učil na univerzitě matematiku, astronomii, dialektiku a řečtinu. V letech 1572–1573 a 1583–1589 zastával funkci rektora univerzity. -- Význam jeho díla spočívá v několika oblastech. Sepsal "Ordo studiorum" podávající důležitý metodický podklad pro vyučování na městských školách. Psal o nebeských úkazech. Zasáhl i do teologických sporů, když se podílel na české konfesi. Připravil také latinsko-česko-německý slovník.Kodycillus, PetrCodicill z Tulechova, Petr<<z >>Tulechova, Petr CodicillusČadecký z Chotěšova, Ferdinand, činný 1711-1747
Matematik a astronom, řeholník kláštera premonstrátů v Zábrdovicích, v letech 1711–1747 sestavoval Neuer Brünner Titular Calender.<<z >>Chotěšova, FerdinandCzadecky, FerdinandCžadecký, FerdinandČádecký z Chotěšova, FerdinandDrs, Ladislav, nar. 1927
Narozen 7.6.1927 v Soběslavi. -- Autor a spoluautor vysokoškolských skript z oboru konstruktivní geometrie a využití výpočetní techniky. -- Studoval v letech 1946-1950 na přírodovědecké fakultě v Praze obor matematika a deskriptivní geometrie. Vysokoškolským učitelem se stal v roce 1952, kdy nastoupil na katedru matematiky a deskriptivní geometrie fakulty inženýrského stavitelství ČVUT. Po roce přešel na fakultu architektury a pozemního stavitelství. Dálkově vystudoval v roce 1958 inženýrské stavitelství. Hodnost kandidáta věd získal v roce 1960. V témže roce přešel na katedru matematiky a deskriptivní geometrie strojní fakulty, v roce 1962 se habilitoval a na katedře působil až do odchodu do důchodu v roce 1991. V roce 1992 byl jmenován profesorem.Halaška, František Kassián, 1780-1847
Narozen 10. 7. 1780 v Budišově na Moravě, zemřel 12. 7. 1847 v Praze. PhDr., piarista, matematik, fyzik, astronom, práce z oboru. V roce 1799 vstoupil do piaristického řádu. Mezi léty 1801-1803 působil jako učitel matematiky a fyziky na piaristických gymnáziích ve Strážnici, Mikulově a Kroměříži. V roce 1807 získal na Vídeňské univerzitě doktorát z filozofie. Téhož roku se vrátil do Mikulova, kde začal působit na nově založeném filozofickém učilišti, které při mikulovské piaristické koleji existovalo mezi léty 1807-1849. Halaška zde přednášel matematiku a fyziku, ovšem záhy přešel do Brna na zdejší nově vzniklý diecézní filozofický ústav, který mezi léty 1809-1820 spravoval řád piaristů. Zde působil až do roku 1814. V Brně také založil malou astronomickou observatoř, kterou opatřil potřebnými přístroji a v níž konal astronomická pozorování. V letech 1814-1832 přednášel fyziku na pražské univerzitě, poté přešel na univerzitu do Vídně. V roce 1838 se stal proboštem kapituly ve Staré Boleslavi. Před smrtí odkázal své astromické přístroje mikulovskému piaristickému gymnáziu. Torzo tohoto souboru dnes najdeme ve sbírkách Regionálního muzea v Mikulově.Halaška, František IgnácHallaschka, František IgnácHallaschka, F. CHallaschka, CassianKadeřávek, František, 1885-1961
Narozen 26.6.1885 v Praze, zemřel 9.2. 1961 v Praze. Ing., RTDr. Profesor deskriptivní geometrie, matematik, jeden z několika významných českých geometrů na přelomu 19. a 20 století. -- V roce 1902 započal studia na České vysoké škole technické v Praze v oboru strojírenství. V letech 1905-1907 byl také posluchačem filosofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, v roce 1908 dosáhl aprobace pro výuku matematiky a deskriptivní geometrie na středních školách, v této době však již působil jako asistent na české technice v Praze. V roce 1912 se habilitoval, v roce 1917 byl jmenován mimořádným profesorem deskriptivní geometrie na České vysoké škole technické v Praze, v roce 1920 byl jmenován profesorem řádným. 26.5.1945 byl zvolen rektorem ČVUT, pro nemoc však zanedlouho odstoupil. Jeho dílo tvoří odborné statě a knihy na téma geometrie, věnoval se však i historii a výuce na Akademii výtvarných umění v Praze.