filologické knihovny
Biographische / historiographische Informationen: Kromě knihoven profesionálních filologů, zpravidla univerzitních či gymnaziálních profesorů zaměřených na klasické i živé jazyky, se setkáváme s filologickou literaturou i v knihovnách laiků. Jde především o jazykovědné učebnice a další jazykovědnou literaturu z dob studií vlastníka knihovny, kterou její majitel používal nezřídka i v letech pozdějších při psaní příležitostné řecké nebo latinské poezie. První odborná pojednání o jazycích neorientovaná pouze na jejich praktickou úlohu se váží především na klasické jazyky, latinu a starořečtinu, které pak oboru dlouho dominují. S nástupem renesance a reformace se přidává i zájem o další biblické jazyky, zejména hebrejštinu, byť práce týkající se těchto jazyků byly někdy chápány i jako součást teologie. O další jazyky, jejich skupiny a vývojové fáze se filologie výrazně rozšiřuje s obdobím osvícenectví a národních obrození a mimo samotných jazyků se věnuje i literatuře, v něm psané, a kultuře a historii jeho mluvčích, čímž se prolíná s dalšími vědami.
Relevante Literatur:
SALÁTOVÁ, Renáta. Studijní cesta po vybraných německých knihovnách. Knihovna plus [online], 2016, 12(1) [cit. 21. 6. 2023]. ISSN 1801-5948.
B E I L A G E N:
$ycko.raw
Bildergalerie:
SALÁTOVÁ, Renáta. Studijní cesta po vybraných německých knihovnách. Knihovna plus [online], 2016, 12(1) [cit. 21. 6. 2023]. ISSN 1801-5948.
B E I L A G E N:
$ycko.raw
Bildergalerie:
filologické knihovny
Siehe: knihovny filologické literatury
Siehe: knihovny filologické