Roudnická lobkowiczká knihovna
Biographische / historiographische Informationen: Roudnická lobkowiczká je s přibližně 65 000 svazky (z toho je 730 prvotisků a 679 rukopisů) je největší zámeckou knihovnou v České republice a patří k nejstarším šlechtickým knihovnám ve střední Evropě. Počátky knihovny sahají až do 14. století. Její jádro tvoří knihovna humanistického básníka a filozofa Bohuslava Hasištejnského z Lobkowicz (1461-1510), jednoho z nejvýznamnějších představitelů latinského humanismu 15. století ve střední Evropě, který s pomocí svých přátel a agentů shromáždil přes 700 svazků, a vytvořil tak největší humanistickou knihovnu se všemi náležitostmi, včetně vědeckého přístupu ke katalogizaci a jejímu rozšiřování. Ze sbírky Bohuslava Hasištejnského se dochovaly téměř tři čtvrtiny svazků, většina z nich je dnes součástí Roudnické lobkowiczké knihovny. Systematicky začala být sbírka spravována a rozšiřována od první poloviny 17. století za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz (1568-1628) a jeho manželky Polyxeny (1566-1642). Knihovna se během staletí rozrůstala promyšlenými a systematickými akvizicemi nejen o jednotlivé knihy, ale i o celé knihovny, pocházející z blízkých i vzdálenějších příbuzenských vztahů, nebo od rodů, jejichž majetek se v důsledku politických a náboženských sporů 17. století ztenčoval. Některé z nejvýznamnějších akvizic přibyly do knihovny po povstání českých stavů, které proběhlo v letech 1618-1620. Souvisely s politickým vzestupem Zdeňka Vojtěcha a jeho výhodným sňatkem s Polyxenou z Pernštejna. Polyxena s sebou přinesla, mezi jinými, i 60 španělských svazků z odkazu své matky Marie Manrique de Lara y Mendoza (1538-1608). V této době byla knihovna umístěna v Pernštejnském (nyní Lobkowiczkém) paláci na Pražském hradě. Až v roce 1657 byla Václavem Eusebiem, 2. knížetem z Lobkowicz, převezena na zámek v Roudnici nad Labem, kde zůstala až do druhé světové války. Právě od tohoto zámku je odvozen její současný název. Za Václava Eusebia byl v Lobkowiczké knihovně zaveden první důkladný systém katalogizace, od roku 1777 byla dokonce zřízena funkce stálého knihovníka. Ferdinand August, 3. kníže z Lobkowicz (1655-1715), zastával významnou funkci ve stálém Říšském sněmu v Řezně. Během svého činorodého života rozšířil knihovnu o stovky svazků, především z významných tiskařských dílen v Německu. Dochovaná dokumentace poukazuje nejen na vysoké počty nakoupených knih, ale i na štědré platby knihvazačům. Jeho vnuk Ferdinand Filip, 6. kníže z Lobkowicz (1724-1784), se během svých cest po Evropě věnoval i sběratelské vášni, a tak byly sbírky obohaceny o další četné knihy. Následující generace do sbírek dále začleňovaly knižní fondy vymírajících větví rodu i jiných šlechtických rodin, převážně prostřednictvím sňatků a dědictví. Ferdinand Josef, 8. kníže (1797-1868), a Mořic, 9. kníže z Lobkowicz (1831-1903), v knihovně provedli rozsáhlou reorganizaci. Vznikly tak nové katalogy, kde byly knihy uspořádány dle témat po deseti svazcích a po 20 svazcích dle abecedního pořádku. Knihovna též byla doplněna působivým nábytkem. V roce 1941 byla knihovna spolu s ostatním majetkem Lobkowiczů konfiskována protektorátní správou a její fondy přestěhovány z lobkowiczkého sídla na zámku v Roudnici nad Labem do Národní a Univerzitní knihovny v Praze. Ve správě Národní a universitní knihovny zůstala jako státní depozitum knihovna i po roce 1948. V hlavní budově knihovny v pražském Klementinu přitom zůstaly uloženy pouze rukopisy, prvotisky a vybrané části fondu starých tisků (především bohemika, později také italika a vzácná sbírka španělských tisků). Tato část sbírky byla také přístupná vědecké veřejnosti a částečně zkatalogizována. V roce 1992 byla knihovna rodině Lobkowiczů navrácena. Krátce nato, díky finanční podpoře majoritního soukromého sponzora, byla knihovna opět uvedena do provozu. Základy původní klasifikace a uspořádání byly obnoveny tak, aby knihovna mohla být využívána badateli v souladu s mezinárodně platnými bezpečnostními standardy. Novým domovem Lobkowiczké knihovny se stal zámek Nelahozeves. ?Některé knihy z Roudnické Lobkowiczké knihovny byly v historické době včleněny do knihovny mladší knížecí linie mělnicko-hořínské, tzv. Pražské lobkowiczké knihovny. Z této knihovny se tak mohly knižní jednotlivosti dostat i do jiných institucionálních knihoven v Čechách a na Moravě. Toto je pravděpodobně i případ knih v Knihovně NM.
Relevante Literatur:
RICHTEROVÁ, Alena. Vývoj roudnické lobkovické knihovny na základě průzkumu archívního fondu roudnických Lobkoviců. Praha : [s.n.], 1987.; Nelahozeves (Mühlhausen a.d. Moldau). Roudnická Lobkowiczká knihovna (Raudnitzer Lobkowicz´sche Bibliothek - Alte Drucke: Hispanica und Portugalica. Alte Drucke: Italica). In Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa. Bd. 3. Tschechische Republik. Bearbeitet von Vlasta Faltysová und Pavel Pohlei. Red. Claudia Blum. Zürich - New York, 1998.; KAŠPAR, Oldřich.Soupis španělských a portugalských tisků bývalé pražské lobkovické knihovny nyní deponovaných ve Státní knihovně ČSR v Praze. Registro de los impresos espa?oles y portugueses de la antigua biblioteca pragense de los Lobkowicz actualmente depositada en la biblioteca Estatal de la República Socialista Checa en Praga. Praha: Státní knihovna ČSSR, 1984.-- KAŠPAROVÁ, Jaroslava. Soupis jazykově španělských a portugalských tisků Roudnické lobkowiczké knihovny 1501-1800. Dodatky. Registro de los impresos españoles y portugueses 1501-18000 de la Biblioteca Lobkowiczense de Roudnice. Suplementos. Praha: Národní knihovna ČR, 1999.; KAŠPAROVÁ, Jaroslava. Roudnická lobkowiczká knihovna. Jazykově italské tisky 1501-1800. Biblioteca dei Lobkovic in Roudnice. Edizioni stampate in italiano 1501-1800. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990-1995. 10 sv.; Lobkowicz. Lobkowiczká knihovna http://www.lobkowicz.cz/Lobkowiczka-knihovna-158.htm
B E I L A G E N:
Zámek v Nelahozevsi.
Zámek Roudnice nad Labem.
Bildergalerie:
RICHTEROVÁ, Alena. Vývoj roudnické lobkovické knihovny na základě průzkumu archívního fondu roudnických Lobkoviců. Praha : [s.n.], 1987.; Nelahozeves (Mühlhausen a.d. Moldau). Roudnická Lobkowiczká knihovna (Raudnitzer Lobkowicz´sche Bibliothek - Alte Drucke: Hispanica und Portugalica. Alte Drucke: Italica). In Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa. Bd. 3. Tschechische Republik. Bearbeitet von Vlasta Faltysová und Pavel Pohlei. Red. Claudia Blum. Zürich - New York, 1998.; KAŠPAR, Oldřich.Soupis španělských a portugalských tisků bývalé pražské lobkovické knihovny nyní deponovaných ve Státní knihovně ČSR v Praze. Registro de los impresos espa?oles y portugueses de la antigua biblioteca pragense de los Lobkowicz actualmente depositada en la biblioteca Estatal de la República Socialista Checa en Praga. Praha: Státní knihovna ČSSR, 1984.-- KAŠPAROVÁ, Jaroslava. Soupis jazykově španělských a portugalských tisků Roudnické lobkowiczké knihovny 1501-1800. Dodatky. Registro de los impresos españoles y portugueses 1501-18000 de la Biblioteca Lobkowiczense de Roudnice. Suplementos. Praha: Národní knihovna ČR, 1999.; KAŠPAROVÁ, Jaroslava. Roudnická lobkowiczká knihovna. Jazykově italské tisky 1501-1800. Biblioteca dei Lobkovic in Roudnice. Edizioni stampate in italiano 1501-1800. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990-1995. 10 sv.; Lobkowicz. Lobkowiczká knihovna http://www.lobkowicz.cz/Lobkowiczka-knihovna-158.htm
B E I L A G E N:
Zámek v Nelahozevsi.
Zámek Roudnice nad Labem.
Bildergalerie: