historiografické knihovny

Biografické / historiografické informace: Obecná historiografická díla a kroniky se ve středověku a raném novověku objevují v knihovnách většiny vzdělanců a institucí, tedy nejen těch, kteří se jí sami zabývali (např. Hartmann Schedel: Liber chronicarum – Norimberk, 1493, Ennea Silvio Piccolomini: Historia Bohemica – Řím, 1475). Často byly totiž vnímány nejen jako informace o minulosti, ale i jako morální a politická ponaučení (Václav Hájek z Libočan: Kronika česká – Praha, 1541). Někdy byly též pojaty spíše jako epická vyprávění a plnily i zábavnou funkci. Podle zájmů a rozhledu majitelů se jednalo o dějiny světové, národní, lokální či městské, institucionální, církevní či osobní. Z dnešního pohledu pak některé vykazují i výrazné přesahy do oblastí geografie a etnografie. Od raného novověku a s rozvojem kritické historiografie knihovny frekventují literaturu z oborů pomocných věd a mimo již dříve se objevují heraldiku a genealogii se připojují další, jako je diplomatika, paleografie, chronologie, numismatika a další (Jean Mabillon: De re diplomatica libri VI – Paříž, 1681). Osvícenectví přináší zvýšený zájem o hmotné památky lidské činnosti a do knihoven se dostává i archeologie.
 
Literatura:
www(Institute of Historical Research (IHR)), cit. 21. 6. 2023

P Ř Í L O H Y:
$ycko.raw


Obrazová galerie: