Hanka, Václav, 1791-1861
Hanka, Václav, 1791-1861

Cover: Hanka, Václav, 1791-1861 (Click to show detail of the cover)

Occupation: archiváři;básníci;editoři;překladatelé;filologové;literární historici;knihovníci;pedagogové
 

Biography / historiography: Básník, editor, překladatel, filolog, literární historik, povoláním knihovník a kustod muzejních sbírek; vysokoškolský pedagog. -- Narozen 10.6. 1791 v Hořiněvsi na Královéhradecku, zemřel 12.1. 1861 v Praze, pohřben na Vyšehradském hřbitově tamtéž. Pocházel z dobře situované rodiny. Od rakouských Slovanů, procházejících jeho rodištěm, se Hanka učil slovanským jazykům (později všechny aktivně ovládal). Studoval gymnázium v Hradci Králové, filozofii v Praze a práva tamtéž a ve Vídni. V Praze se dostal do společnosti mladých vlastenců a byl žákem J. Dobrovského. Od r. 1821 až do své smrti byl správcem knihovny Muzea království Českého, později zde působil také jako archivář, kustod numismatické sbírky a sbírek historických. Vyučoval v Lužickém semináři v Praze a od r. 1848 do konce života přednášel na pražské univerzitě, nejprve staroslověnštinu, pak také ruskou, polskou a českou literaturu a jazyk (profesorem se však nikdy nestal). V r. 1848 se podílel na přípravách Slovanského sjezdu v Praze, angažoval se také v Lípě slovanské. Proslul jako propagátor slovanské vzájemnosti (korespondence, výměna knih, publikační činnost apod.), jako slavjanofil a údajný objevitel Rukopisu královédvorského (r. 1817). Byl členem řady vědeckých institucí.a nositelem mnoha vědeckých uznání, řádů a titulů, zvláště z oficiálních kruhů carského Ruska. Básnické počátky Václava Hanky vycházejí z puchmajerovské poetiky a mají široký žánrový rozsah (anakreontika, idylika, sentimentální selanky, popisné básně, didaktické a příležitostné skladby, bajky, epigramy, satiry, humoristické básně apod.). Patřil mezi první, kteří pro novodobou českou poezii vyhledávali oporu v lidových písních, soustředil se při tom zejména na milostnou lyriku. Jeho písňové skladby byly často zhudebňovány, některé zlidověly (např. Moravo, Moravo). Byl významným překladatelem slovanské poezie a prózy (Vuk Karadžić, Adam Mickiewicz, Slovo o pluku Igorově aj.), překládal i z němčiny (Salomon Gessner). Jako filolog (bohemista a slavista) Hanka vycházel z názorů Josefa Dobrovského, po jehož smrti znovu vydal se svými doplňky a úpravami několik jeho knižních prací (např. Mluvnice čili soustava českého jazyka). – Záslužná je též jeho editorská činnost: od r. 1817 vydával sbírku Starobylá skládanie, obsahující staročeské básnické skladby ze 14. a 15. století, vydal např. Dalimilovu kroniku a Čtenie Nikodemovo, dílo. M. Jana Husa aj. Je spojován s podvrhy staročeských památek, Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského (RKZ), které měly dokumentovat vyspělost původní slovanské a české kultury. Jako knihovník Národního muzea se zasloužil o vybudování slovanského oddělení knihovny (jeho zásluhou má dnes Knihovna Národního muzea nejrozsáhlejší sbírku slovanské literatury u nás). Hlavním zdrojem slovanské literatury byly H. osobní styky a výměna knih. Nejméně záslužná stránka H. činnosti v Muzeu má souvislost s jeho falzifikátorskou činností. Jeho slavná falza, která sám i prostřednictvím jiných uložil do muzejních sbírek, vytvořila s jeho pozdějším glosováním a vpisováním do vzácných knih komplex muzejních podvrhů, který výrazně ovlivnil vývoj české vědy a zasáhl do národního života.
 
Books / library description: H. byl velký milovník a bibliofil. V poslední vůli vyslovil přání, aby Národní muzeum odkoupilo od vdovy vše, co může potřebovat z jeho knih, mincí i obrazů (koupě za 500 zl. v ročních splátkách po 100 zl.). Sbírka obsahovala většinou slavika, často velmi cenná, bohemika. Hankova knihovna se však jako celek nezachovala. Větší část byla prodána do Petrohradu a do Vídně. Muzejní výbor koupil část knih s pozůstalostí v r. 1861. V muzeu nebyly knihy z H. pozůstalosti ponechány pohromadě, jsou rozptýlené podle oborů v knižním fondu Knihovny NM: Odd. základního fondu, Odd. rukopisů a starých tisků (především H. autografy – přepisy starších rukopisů, nebo jeho díla vlastní, Památníky slovanských hostí aj.; zde též dochován H. Ruční Katalog Rukopisůw, slovanského oddělení i inkunábulí českého Museum v Praze z pol. 19. stol. představující nejstarší katalog Knihovny NM, lístkový katalog starých tisků), Odd. knižní kultury (ve sb.„Obrození" ca 43 knih). V Knihovně Muzea Českého ráje ve Scheybalově sbírce se nachází 1 svazek, který dříve vlastnil Václav Hanka, a to kniha Diadochos Bartoloměje Paprockého z roku 1602 (SCH ST 111).

Provenance records description: Knihy, jejichž původním majitelem byl Václav Hanka, obsahují vlastnická jak rukopisná exlibris („Hanka“, „z Hankových“) a razítka (nejčastěji s textem „Z Hankových" v kaligrafickém rámci), v mnoha případech také různé dedikace a majitelovy glosy a doplňky, zejm. ve vlastních dílech (např. H. Mluvnice čili soustava českého jazyka z r. 1822 nebo Zbírka nejdávnějších slovníků latinsko-českých, s obsahem neznámých slov z r. 1833 s kopií folia z Mater verborum apod.). Vazby měl většinou celokožené, bohatě zlacené rokokovými tlačítky (v oblibě měl červenou skopovici), na hřbet pergamenových vazeb si zapisoval perem zkrácené tituly. Podle Krecara měl v knihách i své tištěné exlibris - vinětu s knihou, pergamenovým svitkem, rozsvíceným kahanem a dubovou ratolestí (zatím nedoloženo).

Provenance records description: Černé razítko se jménem "HANKA" na titulním listě knihy Josef Dobrovský: Entwurf zu ... Etymologicon der slawischen Sprache. Prag, 1813.

Relevant archival documents: Literární pozůstalost Václava Hanky, patrně ne zcela úplná, byla původně předána r. 1861 do NM. Dnes je uložena v LA PNP v 64 archivních kartónech pod různými přírůstkovými čísly v rozmezí 27/49 - 52/63. Fond obsahující korespondenci, rukopisy, tisky apod. zahrnuje období 1808-1860 a je zpracován

Works of Art: Ve sbírkách Oddělení starších dějin českých Národního muzea se nachází dva portréty (olejomalby) Václava Hanky, dále dvě litografie a jedna plastika (voskový model bysty). -- 1. Portrét Václava Hanky – olejomalba. Autor: Antonín Machek (* 31. 10. 1775, Podlažice /okr. Chrudim/ – † 18. 11. 1844, Praha). Místo vzniku: Praha. Datace: 1821 (s pozdějšími doplňky). Technika: olejomalba na plátně. Rozměr: 88,3 x 71,5 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-11 827. Foto: Olga Trmalová. Pozn.: viz Lubomír Sršeň, Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky. Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie, sv. 63, 2009, čís. 1–4, s. 1–168; Lubomír Sršeň, Nevšední příběhy portrétů (Puchmajer, Sedláček, Hanka, Rajská, Němcová). Praha (Vyšehrad – Národní muzeum) 2011. -- 2. Portrét Václava Hanky – olejomalba. Autor: František Horčička (* 29. 6. 1776, Praha – † 5. 4. 1856, Praha). Místo vzniku: Praha. Datace: 1831. Technika: olejomalba na plátně. Rozměr: 37 x 33,5 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-22 545. Foto: Jan Frühauf. Pozn.: viz Lubomír Sršeň, Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky. Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie, sv. 63, 2009, čís. 1–4, s. 1–168. -- 3. Portrétní vyobrazení Václava Hanky – litografie. Autor: Franz Taddeo Mayer (* 20. 10. 1812, Kaceřov /okr. Plzeň-sever/ – † 1856, Frankfurt nad Mohanem). Místo vzniku: Praha. Datace: 1844. Technika: křídová litografie na papíře. Rozměr: 46,6 x 28,8 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-195 082. Foto: Jan Rendek. Pozn.: viz Lubomír Sršeň, Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky. Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie, sv. 63, 2009, čís. 1–4, s. 1–168. -- 4. Autor: Josef Farský (* 7. 5. 1826, Praha – † 16. 12. 1889, Praha). Místo vzniku: Praha. Datace: 1861. Technika: křídová litografie na papíře. Rozměr: 52,1 x 36 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-195 083. Foto: Jan Rendek. Pozn.: viz Lubomír Sršeň, Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky. Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie, sv. 63, 2009, čís. 1–4, s. 1–168. -- 5. Plastika Václava Hanky. Autor: Tomáš Seidan (* 5. 9. 1830, Praha – † 2. 12. 1890, Praha) ? – připsáno. Místo vzniku: Praha. Datace: 1861. Technika: vosková plastika (model). Rozměr: v. 10 cm, š. 4,7 cm, tl. 3,5 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-197 496. Foto: Jan Rendek. Pozn.: dosud neznámá podobizna V. Hanky, objevená ve starých fondech NM v r. 2010 (není zahrnuta do soupisu veškeré dostupné ikonografie Václava Hanky, obsažené ve studii Lubomíra Sršně, Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky. Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie, sv. 63, 2009, čís. 1–4, s. 1–168).

Location of the book collection: Knihovna Národního muzeaNárodní knihovnaKnihovna Muzea Českého ráje v Turnově.

Location of the book collection: Zámecká knihovna Maleč (soukromé vlastnictví)

Location of the archival collection: Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze

Bibliography:
FORST, Vladimír a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce 2, H-L. Dodatky k LČL 1, A-G. Svazek I, H-J. Praha : Academia, 1993, s. 57-63.; HANKA, Václav– KOLLÁR, Ján. Vzájemné dopisy Václava Hanky a Jana Kollára. Časopis Musea království Českého 71, 1897, sv. 3., s. 227-245.; HOMOLOVÁ, Květa-OTRUBA, Mojmír-PEŠAT, Zdeněk a kol. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století : slovníková příručka. Praha: Československý spisovatel, 1982, s. 75-78.; JIREČEK, Josef. Hankovy původní básně od 1813 do 1819. Časopis Musea Království českého 53, 1879, s. 351-364.; KRECAR, Jarmil. Hanka bibliofil. Ročenka československých knihařů 3, 1927, s. 37-41.; MENCLOVÁ, Věra–SVOZIL, Bohumil–VANĚK, Václav. Slovník českých spisovatelů. Praha : Libri, 2000, s. 212-213.; PÁTA, František. Z Hankových památníků. Praha: Václav Palán, 1934.; PRAŽÁKOVÁ, Běla. Václav Hanka (1791-1861). Literární pozůstalost. Praha: Literární archív Památníku národního písemnictví, 1987. 63 s. Literární archív Památníku národního písemnictví v Praze. Edice inventářů; č. 419.; SOUČEK, Stanislav. Dvě pozdní mystifikace Hankovy. Praha: Česká akademie věd a umění, 1924.; SRŠEŇ, Lubomír. Nevšední příběhy portrétů. Puchmajer, Sedláček, Hanka, Rajská, Němcová. Praha: Vyšehrad, Národní muzeum, 2011.; SRŠEŇ, Lubomír. Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky. Sborník Národního muzea. Řada A - historie 63, 2009, č. 1, 2 - 3 a 4, celkem 168 s.; ŠTĚPÁNOVÁ, Daniela–RYŠAVÁ, Eva–BRODSKÝ, Pavel. Václav Hanka 1791-1861: Výstava k 200. výročí. S.l., s.n., s.a. [1991].; VRCHOTKA, Jaroslav. Dějiny Knihovny Národního muzea v Praze. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1967, s.81 a s.142-144.; VRCHOTKA, Jaroslav. Václav Hanka a Národní muzeum: Ke stému výročí úmrtí prvního muzejního bibliotékáře. Časopis Národního muzea : Oddíl věd společenských 130, 1961, č. 1, s. 81-82.; Badatelna.eu http://www.badatelna.eu/fond/3871/; Národní autority http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000009216&local_base=AUT; PNP-Památník národního písemnictví, katalogy a databáze http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/hanka-vaclav/; Pozitivní noviny http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2011090063; Rodný dům V. Hanky http://www.horineves.cz/muzeum; VITÁK, Antonín Konstantin. Váceslav Hanka a nalezení rukopisu Kralodvorského. In: tentýž. Dějiny královského věnného města Dvora Králové nad Labem : k oslavě padesátileté památky nalezení rukopisu Kralodvorského. V Praze : Antonín Konstantin Viták, 1867, s. 79-89. https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:84a9df00-9f1f-11dc-99ee-000d606f5dc6?page=uuid:b44408e5-225d-495a-b038-39d54329a0de; Wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Hanka


S U P P L E M E N T S:

Provenance records and marks:
Vlastnické razítko Václava Hanky na poslední straně knihy "Obrazy dějin českých".
Na titulním listě je černé razítko se jménem "HANKA".
Titulní strana knihy "Gesnerowy Idylly" s vlastnickým razítkem s textem "Z Hankowych".
Titulní strana knihy "Lyrické básně" od Fr. M. Klácela s vlastnickým razítkem "Z Hankových" (v místech muzejního razítka).
Dedikace v knize "Böhmische Rechtschreibung" od A. V. Šembery.
Razítko "Z Hankových" na titulním listě knihy Diadochos Bartoloměje Paprockého z roku 1602 v Knihovně Muzea Českého ráje.
Černé razítko z majuskulním textem "Hanka" a poznámka o darování od Josefa Dobrovského.
Rukopisné věnování V. Hanky J. Dobrovskému.
Černé razítko z majuskulním textem "Hanka" a poznámka o darování od Josefa Dobrovského.

Related book owners:
Čelakovský, František Ladislav, 1799-1852
Dittrich, Josef Petr Václav, 1763-1823
Dobrovský, Josef, 1753-1829
Machek, Antonín, 1775-1844
Martynov, Ivan Michajlovič, 1821-1894
Medalová, Vilemína, nar. 1841
Šembera, Alois Vojtěch, 1807-1882
Volák, František Pravoslav, 1829-1865
Wolański, Tadeusz, 1785–1865


S U P P L E M E N T S:
Čelakovský, František Ladislav, 1799-1852
Dittrich, Josef Petr Václav, 1763-1823
Dobrovský, Josef, 1753-1829
Machek, Antonín, 1775-1844
Martynov, Ivan Michajlovič, 1821-1894
Medalová, Vilemína, nar. 1841
Šembera, Alois Vojtěch, 1807-1882
Volák, František Pravoslav, 1829-1865
Wolański, Tadeusz, 1785–1865
Vlastnické razítko Václava Hanky na poslední straně knihy "Obrazy dějin českých".
Na titulním listě je černé razítko se jménem "HANKA".
Titulní strana knihy "Gesnerowy Idylly" s vlastnickým razítkem s textem "Z Hankowych".
Titulní strana knihy "Lyrické básně" od Fr. M. Klácela s vlastnickým razítkem "Z Hankových" (v místech muzejního razítka).
Dedikace v knize "Böhmische Rechtschreibung" od A. V. Šembery.
Razítko "Z Hankových" na titulním listě knihy Diadochos Bartoloměje Paprockého z roku 1602 v Knihovně Muzea Českého ráje.
Černé razítko z majuskulním textem "Hanka" a poznámka o darování od Josefa Dobrovského.
Rukopisné věnování V. Hanky J. Dobrovskému.
Černé razítko z majuskulním textem "Hanka" a poznámka o darování od Josefa Dobrovského.
V. Hanka: Zbjrka neydáwněgšjch slownjků latinsko-českých, s obsahem neznámých slow w abecednjm pořádku česko-latinským (sign. 63 C 24). Iluminovaná iniciála - kopie Mater verborum před titulním listem.
Lístkový katalog starých tisků sepsaný V. Hankou.
Hrob Václava Hanky na Vyšehradském hřbitově.
Portrét Václava Hanky – olejomalba. Autor: Antonín Machek. Místo vzniku: Praha. Datace: 1821 (s pozdějšími doplňky). Technika: olejomalba na plátně. Rozměr: 88,3 x 71,5 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-11 827. Foto: Olga Trmalová.
Portrét Václava Hanky – olejomalba. Autor: František Horčička (* 29. 6. 1776, Praha – † 5. 4. 1856, Praha). Místo vzniku: Praha. Datace: 1831. Technika: olejomalba na plátně. Rozměr: 37 x 33,5 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-22 545. Foto: Jan Frühauf.
Portrétní vyobrazení Václava Hanky – litografie. Autor: Franz Taddeo Mayer (* 20. 10. 1812, Kaceřov /okr. Plzeň-sever/ – † 1856, Frankfurt nad Mohanem). Místo vzniku: Praha. Datace: 1844. Technika: křídová litografie na papíře. Rozměr: 46,6 x 28,8 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-195 082. Foto: Jan Rendek
Portrét VH - litografie. Autor: Josef Farský (* 7. 5. 1826, Praha – † 16. 12. 1889, Praha). Místo vzniku: Praha. Datace: 1861. Technika: křídová litografie na papíře. Rozměr: 52,1 x 36 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-195 083. Foto: Jan Rendek.
Plastika Václava Hanky. Autor: Tomáš Seidan (* 5. 9. 1830, Praha – † 2. 12. 1890, Praha) ? – připsáno. Místo vzniku: Praha. Datace: 1861. Technika: vosková plastika (model). Rozměr: v. 10 cm, š. 4,7 cm, tl. 3,5 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-197 496. Foto: Jan Rendek.


Image Gallery: